Boj je až poslední možnost. Hlavní roli hraje rozvaha.

V dnešní době, kdy roste důraz na ochranu měkkých cílů, se školy často ocitají pod tlakem – jak se připravit na situace, které si nikdo nechce představovat? Co když dojde k útoku nebo jinému ohrožení? Jak by měl školní personál reagovat?

Na mých školeních primárně neučím pedagogy bojovat. Neprezentuji zásahové taktiky ani fyzické střety jako první volbu. Boj je až poslední možnost, když už není kam ustoupit a jiná forma ochrany selže. I této situaci se ale okrajově věnuji – s důrazem na to, jak fyzický odpor zvládnout co nejefektivněji a bezpečněji, bez heroismu a s vědomím rizik.

Hlavní těžiště mého školení leží jinde:

• jak rozpoznat hrozbu včas,

• jak se chránit a jak chránit ostatní,

• jak se rozhodovat pod tlakem.

Rozvaha a schopnost jednat v krizové situaci často rozhodují o tom, jaké následky vzniknou.

Mým cílem není vytvářet hrdiny. Mým cílem je pomoci školám mít personál, který je informovaný, klidný a připravený jednat, když na tom záleží nejvíc. Takový tým může v krizové situaci výrazně snížit riziko a ochránit to nejcennější – lidské životy.